Historie parku
Je rok 1744 a mladičká, dvacetiletá majitelka vlašimského panství, Marie Josefa hraběnka z Trautsonu a Falkensteina, se provdala za Karla Josefa hraběte z Auersperga. Rodinným sídlem mladého manželského páru byla Vlašim.
Na základě historické zkušenosti lze říci, že největší změny na panství se konaly vždy v prvních letech po nástupu nového a mladého majitele. V případě Vlašimi šlo o poněkud neobvyklou výjimku. Zámek si nadále zachovával podobu z roku 1665, obklopovaly jej hradby, za zámkem se rozkládala obora. K zásadním změnám došlo až o 30 let později, kdy manželé Auerspergovi již byli padesátníci.
V roce 1771 byly zbourány hradby včetně nárožních bastionů. Tuto skutečnost dokládá mapa 1. vojenského mapování, které se provádělo z nařízení Marie Terezie v 60. letech 18. století. Měření bylo nepřesné, proto se o 20 let později prováděla rektifikace, která současně aktualizovala stav. Hradby, zakreslené v 60. letech, byly při rektifikaci již zbourané, proto byl v mapě kolem zámku provedený výmaz, který je dobře čitelný.
Zbouráním hradeb a zasypáním příkopů si zámek vytvořil přímý kontakt s okolním přírodním prostředím, což byl pravděpodobně první počin, který pak měl pokračování v proměně stávající obory na park.
Po zřízení nové obory začínají Auerspegovi ve velmi atraktivním, členitém přírodním území tvořit romantický park. Území bývalé obory tvoří travnaté údolí, které na jednom okraji obtéká řeka Blanice, na druhém mlýnský náhon. Po obou stranách údolí se terén zvedá buď do náhorních plošin, nebo do zajímavých skalních útvarů, převýšení dosahuje až 40 m.
V parku byla provedená rozsáhlá terénní úprava na řece Blanici. Koryto bylo v nejširším místě údolní nivy rozšířeno na říční jezero s ostrůvkem. V celém parku byla vytvořená bohatá síť vycházkových pěšin. Pokud jde o rostlinný materiál, v parku bylo vysázeno množství doprovodných alejí jak podél hlavních vycházkových cest, tak podél řeky Blanice i Mlýnského potoka. Kromě toho byly alejové stromy sázeny do rondelů, které vytvářely určité intimní prostory se samostatným programem. Tímto způsobem byla upravená zejména rovinatá nástupní část parku mezi zámkem a Starým hradem, v prostoru byly umístěny tři kulaté dřevěné zahradní altány.
Pro alejové výsadby byly používány zejména duby a pyramidální topoly. Exponovaná místa byla dekorována bohatými květinovými výsadbami. Nejvíc ovšem park proslul, jak již bylo výše uvedeno, množstvím drobné architektury, která byla inspirována antikou, gotikou, orientem, ale i přírodou a dalšími vzory, což plně odpovídalo romantickému parku konce 18. století.
Jednotlivé objekty vznikaly postupně v rozmezí let 1775 – 1785.
 |
 |
 |
Seznam objektů původního parku
- Maurská besídka a fontána
- Minerální pramen - zaoblená plocha (později upraveno do Benátské studánky)
- Tři kruhové dřevěné altány
- Zátiší přátelství
- Starý hrad
- Divoký most
- Rybárna a tři vodní nádrže
- Grotta
- Háj bardů – místa jednotlivých soch, případně pomníků
- Jezírko s vodopádem
- Bacchus
- Hlavní vyhlídka na Holzstossu
- Poustevna, Samsonův sloup a zřídlo Pan
- Pěvcův háj
- Holandský sad
- Turecká mešita
- Čínský pavilon s věží
- Čtyři voliéry s věží – minaretem
- Koupadlo s můstkem přes Blanici
- Amorův templ
- Dům noci
- Kanárčí ostrov
V současné době je zámek a park ve vlastnictví Města Vlašimi, které o tuto kulturní památku příkladně pečuje a snaží ji v co nejširší míře otevřít a zpřístupnit veřejnosti.